Virová žloutenka typu C a riziko vzniku vaskulitidy

Vaskulitidy jsou zánětlivá onemocnění cév, která mohou postihnout tepny různé velikosti, žíly či lymfatické cévy. Zánět postihuje stěnu cévy, což může vést k její přestavbě včetně jizvení, oslabení, zúžení či naopak k jejímu ztluštění.

Více druhů 

Vaskulitidy jsou poměrně rozsáhlou skupinou onemocnění. Mohou mít rozmanité příčiny, přičemž infekce jako takové patří k jedné z nich. U virové hepatitidy typu C (VHC) se mohou vyskytnout dvě klinické jednotky:

• Kryoglobulinémie – je pro ni typická tvorba abnormálních proteinů, které mění svou povahu v závislosti na teplotě a tak mění i vlastnosti krve (zvyšují viskozitu). Postihuje především drobné cévy.
• Polyarteritis nodosa – postihuje především středně velké cévy. I u této vaskulitidy mohou a nemusí být v krvi přítomny kryoglobuliny.

Nemoc mnoha tváří

Příznaky vaskulitid jsou specifické tím, že mohou být velmi pestré. Mluvíme totiž o postižení cév, jež jsou přítomny v celém našem těle. U kryoglobulinémie je například nejčastěji postižena kůže. Obecně mezi možné příznaky patří:

• problémy s dýcháním,
• únava,
• postižení ledvin (glomerulonefritidy, glomerulopatie a další),
• bolesti kloubů a svalů,
• purpura neboli nafialovělé tečky a skvrny přítomné na kůži (nejčastěji dolních končetin), orgánech či sliznicích,
• suchost sliznic včetně spojivek,
• zbělení prstů či rukou a nohou při chladu,
• ulcerace neboli vředy na kůži,
• postižení zažívacího traktu včetně jater.

Vyšetření bude více

Vašeho lékaře budou, krom vašich subjektivních příznaků a výsledku fyzikálního vyšetření, zajímat ještě další výsledky:

• Vyšetření krve – z něho mohou být zjištěny některé zánětlivé parametry, počet krevních elementů a jisté orgánové funkce (jaterní testy a jiné), zároveň se pomocí sérologického vyšetření zjišťuje samotná infekce žloutenky typu C.
• Nálezy v moči – napoví lékaři něco více o funkci vašich ledvin, sleduje se především přítomnost bílkovin a krevních elementů.
• Zobrazovací metody – mohou pomoci prohlédnout některé větší cévy a jejich tepny, zahrnují rentgenové vyšetření, ultrazvuk, CT vyšetření, magnetickou rezonanci či angiografii neboli vyšetření cév pomocí vstříknuté kontrastní látky a rentgenu.
• Biopsie – odběr malého kousku s postiženou cévou, který je následně zhodnocen pod mikroskopem.

Základem je léčba žloutenky

Jelikož vaskulitida je vázaná na jiné onemocnění, je základem terapie léčba vlastní hepatitidy. Dále se používají léky, které ovlivňují zánět či imunitní systém – kortikosteroidy a cytostatika. V neposlední řadě je možné přistoupit k výměně krevní plazmy, čímž se odstraní patologické kryoglobuliny. Je to sice rychlý zásah, který ale sám o sobě nemá trvalý účinek.

(boba)

Zdroje:
www.intechopen.com
www.medicalnewstoday.com

Čtěte také

Hepatitida B a C – co mají společného a čím se liší?

Sedm odpovědí na vše, co jste chtěli vědět o očkování proti žloutence

Co o našem zdraví prozradí barva nehtů

Oběd ve fastfoodu – útok na vaše játra?

Poškození jater si můžete, ale nemusíte zavinit sami

Při akupunktuře může hrozit nákaza virovou hepatitidou