Trojkombinační léčba pro pacienty, kteří nebyli dříve léčeni
Jaké jsou moderní možnosti léčby virové hepatitidy? O tom jsme si povídali s prof. MUDr. Petrem Husou, CSc.
Termín hepatitis označující zánětlivé onemocnění jater použil poprvé římský lékař Caelius Aurelianus už v 5. století našeho letopočtu.
Virus hepatitidy C byl však objeven až koncem osmdesátých let 20. století. Do té doby byly známy pouze dva základní typy virových hepatitid – A a B. Ne všechny případy virových zánětů jater však bylo možné takto jednoduše zaškatulkovat. V sedmdesátých letech se začaly množit případy hepatitid u pacientů po krevní transfuzi. Neodpovídal za ně přitom ani virus hepatitidy A, ani B. Choroba si pro svůj neznámý původ vysloužila jméno non-A non-B hepatitis. Podle vědců za ni mohlo hned několik virů současně.
| Žloutenka C | Žloutenka B | Žloutenka A | |
|---|---|---|---|
| Způsob přenosu | nitrožilní podávání drog transfuze krve* *do roku 1992 poranění o jehlu hemodialýza tetování/piercing infikovanou jehlou z matky na plod (transplacentárně, během porodu) pohlavní styk |
nitrožilní podávání drog transfuze krve* *do roku 1992 poranění o jehlu hemodialýza tetování/piercing infikovanou jehlou z matky na plod (transplacentárně, během porodu) pohlavní styk |
znečištěná voda a potraviny, špinavé ruce |
| Očkování | NE | ANO | ANO |
Původce hepatitidy C objevil až v roce 1989 výzkumný tým doktora Michaela Houghtona. O rok později se podařilo vyrobit protilátky a získat tak způsob zjištění přítomnosti viru v krvi. V roce 1992 bylo zavedeno plošné testování dárců krve. V roce 1995 se poprvé podařilo zobrazit virus pomocí elektronového mikroskopu.
Jak je možné, že virus zůstával celá léta bez povšimnutí, a pak najednou vyvolal epidemii? Pro vysvětlení je potřeba uvědomit si způsob přenosu viru a připomenout historii. Virus se přenáší převážně nakaženou krví. První obrovskou rizikovou skupinu tvoří pacienti, kteří podstoupili transfuzi krve. Druhou reprezentují uživatelé nitrožilních drog.
Do čtyřicátých let 20. století se krevní transfuze prováděly jen ojediněle. Jejich široké rozšíření si vynutila až zranění druhé světové války. S dalším vývojem medicíny se krevní transfuze staly rutinně prováděným výkonem. Šedesátá léta ve znamení společenské revoluce přinesla masivní rozšíření uživatelů drog. Používání společné jehly několika lidmi bylo běžným jevem. Pozvolný nástup onemocnění a jeho vleklý průběh s minimem viditelných příznaků způsobují, že se mnoho pacientů z této generace se o své chorobě dozvědělo s odstupem až několika desítek let...
Céčko není jen další obyčejná "žloutenka". Pozornost věnovaná viru HIV a jím vyvolanému onemocnění AIDS ne zcela právem odsunula hepatitidu C na okraj zájmu veřejnosti. Hepatitida Cse však stává velkým zdravotním problémem dneška. Její chronickou formou trpí podle odhadů 130-150 milionů lidí na celém světě – to jsou přibližně 2 procenta světové populace!
Jen ve Spojených státech žijí odhadem přes 3 miliony nemocných hepatitidou C. To představuje přibližně 1 procento tamní populace. Svým výskytem je tak céčko v USA rozšířenější než infekce virem HIV. Každým rokem v zemi za velkou louží navíc přibývá 17 tisíc nových případů hepatitidy typu C.
Česká republika patří mezi státy s relativně nízkým výskytem hepatitidy C. Ze statistik vyplývá, že virem hepatitidy C (HCV) je infikováno přibližně 0,2-0,5 procent naší populace. V praxi to znamená, že nemocí trpí každý pětistý občan naší republiky. V budoucnu se však očekává strmý nárůst. V roce 1993 bylo hlášeno 158 nových případů hepatitidy C, v roce 2003 jich bylo 846 a v roce 2006 už 1022. Poté naštěstí došlo k poklesu výskytu onemocnění a například v roce 2015 bylo hlášeno 956 případů nemoci (zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR). Kolik nakažených se pohybuje po světě bez diagnózy, však lze jen těžko odhadnout. Hepatitida C se nejčastěji vyskytuje v rizikových skupinách, jejichž členové z naprosté většiny nejsou vyšetřeni.
Výskyt hepatitidy C a dalších virových hepatitid (jiná akutní virová hepatitida, chronická virová hepatitida, B17-B18 podle MKN10) v absolutních počtech podle jednotlivých krajů ČR v roce 2013
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Infekční nemoci 2013
| Hlavní město Praha | 247 |
| Středočeský kraj | 135 |
| Jihočeský kraj | 122 |
| Plzeňský kraj | 26 |
| Karlovarský kraj | 56 |
| Ústecký kraj | 196 |
| Liberecký kraj | 69 |
| Královéhradecký kraj | 54 |
| Pardubický kraj | 27 |
| Vysočina | 33 |
| Jihomoravský kraj | 77 |
| Olomoucký kraj | 24 |
| Zlínský kraj | 47 |
| Moravskoslezský kraj | 127 |
| ČR celkem | 1239 |
Hledáte pomoc? Vyhledejte si na mapce nejbližší centrum léčby hepatitidy C.