Vertikální přenos žloutenky typu C aneb Jak může matka nakazit své dítě

Onemocnění hepatitidou typu C je celosvětovým problémem. Tento virus může způsobovat akutní i chronické jaterní onemocnění. Infekce je pohlavně přenosná, jednou z možných cest nákazy je i přenos z těhotné ženy na plod.

Podle Světové zdravotnické organizace jsou z celkové světové populace asi 3 % infikována virem hepatitidy typu C. Pozitivita mezi těhotnými se udává mezi 1 a 8 %. Výskyt žloutenky typu C v dětském věku se stejně jako u ostatních věkových kategorií liší podle typu státu. V rozvinutých zemích je udáván mezi 0,05 a 0,36 %, zatímco v rozvojových destinacích je to 1,8–5,0 %. U dětí je nejčastějším typem přenosu vertikální cesta.

Co může být problémem 

O mechanismu předání hepatitidy typu C z matky na dítě se toho moc neví. Dle dostupných znalostí je připouštěn jak přenos přes placentu ještě v děloze, tak předání infekce v průběhu porodu. Riziko se obvykle udává kolem 5 %, přičemž existují faktory, které nebezpečí zvyšují. 

• Současná infekce lidským imunodeficientním virem (HIV) – tento zdravotní problém zvyšuje možnost přenosu 2–4×.
• Virová nálož – čím větší je zjistitelný počet virů žloutenky typu C v krvi, tím je vyšší riziko vertikálního přenosu. Pokud je onemocnění v takové fázi, že tzv. virémie je u těhotné negativní, je nebezpečí minimální, ne však nulové.
• Injekční aplikace drog – stačí, aby těhotná užívala intravenózní drogy ve své minulosti, a bude mít větší riziko vertikálního přenosu.
• Předčasné porušení plodových obalů – v některých studiích se jako další alarmující faktor jeví odtok plodové vody 6 a více hodin před porodem.
• Porodnické procedury – některé invazivní techniky (odběr plodové vody apod.) mohou též zvyšovat riziko přenosu. Je proto třeba jejich přínos u těhotných s virovou hepatitidou C důkladně zvážit.

Kojení se nebojte

Stále se hojně diskutují někteří činitelé, kteří podle dostupných informací nebezpečí předání „céčka“ z matky na dítě nezvyšují.

• Způsob porodu – bylo provedeno několik studií porovnávajících riziko přenosu infekce u císařského řezu a vaginálního porodu. Výsledky jsou různé. Snad se ukazuje, že ženy s vysokou virovou náloží by mohly profitovat z císařského řezu, nicméně i tuto skutečnost jiné výzkumy vyvracejí. Vzhledem k dalším možným rizikům spojeným s císařským řezem se obecně tento způsob primárně nedoporučuje.
• Kojení – nebylo dokázáno, že by zvyšovalo nebezpečí nákazy. Proto se všeobecně ženám se žloutenkou typu C kojit doporučuje. Pouze v případě popraskaných či krvácejících bradavek by se mělo pokračovat až po jejich úplném zhojení.
• Genotyp – typ „céčkového“ viru dle studií není rozhodující pro riziko vertikálního přenosu.

Předání žloutenky typu C na plod je možný vertikálním přenosem. Podle studií je vaginální porod stejně rizikový stran možného přenosu jako plánovaný císařský řez – proto je obecně upřednostňován. Kojení je u maminek s hepatitidou typu C podporováno.

(boba)

Zdroje:
http://hepatitiscnewdrugresearch.com
www.healthline.com

Čtěte také

Poškození jater si můžete, ale nemusíte zavinit sami

Očkování do zahraničí: někdy nadstavba, jindy nutnost

Po žloutence do invalidního důchodu?

Broskve – zdravá svačinka pro lidi se žloutenkou typu C

Očkování proti žloutence: ochrání opravdu každého?

Souběžná nákaza HIV a hepatitidy – to je nebezpečná kombinace!