Fulminantní hepatitida aneb Boj o vteřiny!

Zánět jater, který probíhá velmi rychle, s dramatickými příznaky a přechází v jaterní selhání, které je bez transplantace smrtelné. To je ve zkratce život ohrožující stav jménem fulminantní hepatitida.

Jedná se v pravém slova smyslu o superakutní příhodu, protože lékař musí v řádu hodin splnit několik nelehkých úkolů:

• Nalézt příčinu. Jedině tak může být zvolena ta nejúčinnější léčba, například aplikace protijedu u otrav. 15–20 % těchto hepatitid ale zůstává neobjasněno.
• Ověřit bezodkladnost. Tedy že se jedná o stav, který je určen k transplantaci, a vyloučit přítomnost čehokoli, co znemožňuje její provedení.
• Předcházet komplikacím. Hlavně těm spojeným s jaterním selháním. Navíc je nutné případné komplikace léčit. Játra naprosto zásadně ovlivňují vnitřní prostředí a chrání organismus před toxickými látkami. Při jejich selhání je mozek poškozován produkty střevních bakterií, srdeční rytmus je ohrožován porušenou acidobazickou rovnováhou, v krvi je nedostatek glukózy, je narušena její srážlivost apod. To vše a ještě mnoho jiných „lapálií“ je třeba upravovat tak, aby nedošlo k nevratnému poškození orgánů.

Příčiny běžné i vzácnější

K těm nejčastějším patří infekční hepatitida typu A a B, léky nebo toxiny. Jejich podíl se v různých zemích liší. V devadesátých letech byly nejčastěji na vině virové hepatitidy, ale v současnosti vedou v Evropě a USA jednoznačně léky, konkrétně paracetamol (např. Paralen, Panadol, Perfalgan). Existuje však i celá řada vzácnějších příčin fulminantní hepatitidy, jako například:

• herpesviry (původci oparu),
• Varicella zoster virus (původce planých neštovic a pásového oparu),
• Parvovirus B19 (původce 5. nemoci),
• vrozený defekt transportu mědi (Wilsonova choroba),
• akutní trombotický uzávěr jaterních žil (Buddův–Chiariho syndrom),
• zaplavení jater rakovinnými buňkami,
• hypoxická hepatitida (z nedostatku kyslíku),
• autoimunitní hepatitida (způsobená útokem vlastního imunitního systému),
• extrémní přehřátí.

Signály, které nepřehlédnete

Při fulminantní hepatitidě se objeví psychické změny od letargie po bezvědomí, zmatenost, narušení cyklu spánku a bdění. Vyskytnout se mohou třes, křeče, krvácení do trávicího traktu a výrazná žloutenka.

Jen se špičkovým vybavením

Jak je zmíněno výše, hlavní a nejčastější léčbou je transplantace jater. Ale jsou i jiné možnosti. Například některé jedy je možné odstranit z organismu tak dobře, že játra jsou schopna regenerace. Proti paracetamolu je dokonce k dispozici účinný protijed. Léčba je možná pouze ve specializovaných centrech s přístupem k transplantaci jater a k nejmodernější resuscitační péči – hypotermii, systémům podpory jaterních funkcí, albuminové dialýze, monitorování nitrolebního tlaku a prokrvení mozku –, a to už od nástupu onemocnění.

Šance na přežití

Prognóza se odvíjí od neurologického stavu pacienta, ale často je silně ovlivněna i poškozením jiných orgánů. Transplantace jater způsobila revoluci v léčbě fulminantní hepatitidy, díky ní se procento přežití zvýšilo z 10–20 % na současných 75–80 % po roce a 70 % po pěti letech.

(pez)

Zdroj:
http://www.ncbi.nlm.nih.gov

Čtěte také

Novorozeneckou žloutenku zažene modré světlo

Úzkostné stavy při léčbě hepatitidy C: jak je zvládat

Nežádoucím účinkům očkování lze předejít

Hepatitidou C se lze nakazit i při líbání

Tkáňová kultura pro zkoumání viru žloutenky C je na světě

Narkomany mohou před žloutenkou ochránit sterilní jehly