Trojkombinační léčba pro pacienty, kteří nebyli dříve léčeni
Jaké jsou moderní možnosti léčby virové hepatitidy? O tom jsme si povídali s prof. MUDr. Petrem Husou, CSc.
Daruj krev, daruješ život. Co když se ale chce stát dárcem někdo, kdo sám prodělal závažnou chorobu, třeba žloutenku?
Daruj krev, daruješ život. Co když se ale chce stát dárcem někdo, kdo sám prodělal závažnou chorobu, třeba žloutenku? Může, nebo nemůže krev darovat? Odpověď není tak jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Podle kritérií organizace Amerického červeného kříže se dárcem krve může stát zdravý člověk ve věku minimálně 17 let, vážící alespoň 110 liber (50 kg), u něhož od posledního darování plné krve uplynulo nejméně 8 týdnů (56 dnů). Přičemž „zdravý člověk“ je definován jako jedinec, který se cítí dobře a může vykonávat jakékoli normální aktivity.
Pokud pacient prodělal žloutenku neboli hepatitidu (zánět jater) způsobenou virem žloutenky po 11. roce věku, je z dárcovství krve navždy vyloučen. Stejně tak jsou vyloučeni pacienti, kteří prodělali žloutenku způsobenou jiným virem napadajícím játra, jako je cytomegalovirus (CMV) nebo virus Epsteina-Barrové (EBV, onemocnění známé jako infekční mononukleóza).
Naopak jako přijatelní dárci jsou shledáni pacienti, u nichž byla žloutenka způsobena jinou než virovou příčinou. Například pacienti, kteří trpěli žloutenkou v důsledku reakce na léky, které užívali, pacienti s Gilbertovým onemocněním (vrozená porucha tvorby žluči), s obstrukcí žlučových vývodů, se žlučovými kameny, pacienti po žloutence navozené nadměrným užíváním alkoholu nebo nemocní po úrazu jater.
Žloutenka se ale nemusí vždy projevit klinickými příznaky. Proto se u každého potenciálního dárce rutinně provádí testování na virus hepatitidy B a C. Pokud se z krve zjistí, že je zájemce o dárcovství krve pozitivní na žloutenku, je z dárcovství navždy vyloučen, přestože se u něj nemoc klinicky nikdy neprojevila.
Přísná kritéria platí i pro ty, kteří pouze byli nebo mohli být v kontaktu s nemocným žloutenkou. Lidé, kteří měli sexuální styk s osobou trpící žloutenkou a stejně tak ti, kteří byli například uvězněni, musí počkat nejméně 12 měsíců, než se mohou stát dárci krve (po náležitém krevním vyšetření).
Stejnou dobu musí také vyčkat pacienti, kteří sami dostali transfuzi, nebo ti, kteří si nechali tetovat nebo udělat piercing. Až tak dlouhá (1 rok) totiž může být inkubační doba viru (to znamená doba, po které ještě může člověk onemocnět).
(sva)
Zdroj:
Blood Donation Eligibility Guidelines. American Red Cross, revised 5. 7. 2008
Blood donation and transfusion. Up to Date, February 2008
Hledáte pomoc? Vyhledejte si na mapce nejbližší centrum léčby hepatitidy C.