Trojkombinační léčba pro pacienty, kteří nebyli dříve léčeni
Jaké jsou moderní možnosti léčby virové hepatitidy? O tom jsme si povídali s prof. MUDr. Petrem Husou, CSc.
Poškozující a smrtící virová hepatitida sužovala lidstvo od počátku známé historie.
Poškozující a smrtící virová hepatitida sužovala lidstvo od počátku známé historie. Od doby, kdy lidé netušili o tomto onemocnění vůbec nic, se však změnilo mnohé. Pojďme si vyprávět příběh hepatitidy B, na jehož konci stál objev vakcíny proti rakovině jater.
Hepatitida jako nemoc se svými typickými projevy byla známá po staletí. Až do období 2. světové války se ovšem nevědělo, že je toto onemocnění způsobeno virem. Předpokládalo se, že je choroba nakažlivá, protože epidemie hepatitidy se často vyskytovaly v místech s vysokým počtem lidí a špatnými hygienickými podmínkami. Jak se ale nákaza šíří z jednoho člověka na druhého, zůstávalo záhadou. Zlomovým okamžikem byl rok 1940.
Roku 1940 vyslovil britský lékař F. O. MacCallum poprvé podezření, že je žloutenka přenášena krví. Tento vědec se ovšem zabýval zkoumáním úplně jiného onemocnění, extrémně smrtící žluté zimnice – ta měla na svědomí velké množství životů vojáků v Africe a Jižní Americe. Doktor MacCallum byl překvapen tím, že u poměrně velké části vojáků očkovaných vakcínou proti žluté zimnici vyrobenou z upraveného lidského séra se vyvine zánět jater. Věděl také o případech hepatitidy, které následovaly po použití nesterilních stříkaček. Doktor MacCallum poté zavedl označení hepatitida A pro nemoc přenášenou kontaminovanými potravinami a vodou. Pojem hepatitida B byl vyhrazen pro krví přenosné onemocnění.
V roce 1963 přichází na scénu další dva významní vědci: doktor Baruch Blumberg a Harvey Alter. Po mnoha experimentech zjistili následující:
Doktoru Blumbergovi byla roku 1976 udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu. Výzkumu virové hepatitidy se věnoval i nadále, spolu se svými kolegy objevil první vakcínu proti hepatitidě B. Díky zvídavosti a trpělivosti těchto vědců není dnes již hepatitida B obestřena tajemnými záhadami.
Přítomnost australského antigenu v krvi značí právě probíhající žloutenku typu B. Znamená tedy, že je člověk infekční. Lze ho najít už ve fázi, kdy pacient nemá žádné příznaky. Kdysi převratný objev tak pomáhá vědcům i dnes.
(tek)
Zdroj: www.beyonddiscovery.org
Hledáte pomoc? Vyhledejte si na mapce nejbližší centrum léčby hepatitidy C.