Virus hepatitidy C je odolný protivník, nepodceňujte ho!

Tento tzv. hepatotropní virus způsobuje onemocnění jater známé pod názvem virová žloutenka. Nemoc se přenáší kontaktem s infikovanou krví, a přestože obavy jsou velmi časté, není až tak snadné ji dostat.

Tento tzv. hepatotropní virus způsobuje onemocnění jater známé pod názvem virová žloutenka. Nemoc se přenáší kontaktem s infikovanou krví, a přestože obavy jsou velmi časté, není až tak snadné ji dostat.

Přežívání mimo lidský organismus

Doba existence viru vně těla člověka je velmi důležitý údaj, hlavně pro potřebná preventivní opatření. Jaká jsou konkrétní zjištění?

• Na suchém povrchu. Pokud kapička infikované krve zaschne na běžném povrchu, je virus hepatitidy C schopen přežít minimálně 16 hodin, avšak ne déle než 4 dny. Porovnáme-li to například s virem HIV, ten může takto existovat pouze několik hodin, zatímco například virus chřipky pár hodin až jeden den.
• V tekutině. Co se týče přežívání tohoto viru v tekutém prostředí, to už je jiné. Celková doba je závislá na teplotě prostředí – v 37 °C vydrží virus kolem dvou dnů, zatímco ve 4 °C je aktivní až 6 měsíců.
• V injekční stříkačce. To je otázka, která lékařský svět velmi zajímá, jelikož velká část pacientů se žloutenkou typu C pochází ze skupiny lidí nitrožilně užívajících návykové látky. Opakované používání injekčních stříkaček a jejich půjčování je pak největším rizikem pro přenos infekce.
  • U nízkoobjemových stříkaček je přežívání viru omezené. Při teplotě 22 °C už není po 3 dnech možné ho detekovat. Při teplotě 4 °C je možné virus najít u dvou třetin po jednom dni a asi u 5 % stříkaček po 7 dnech.
  • Ve vysokoobjemových stříkačkách je naopak možné virus detekovat téměř ve všech kusech po 7 dnech (při teplotě 4 °C) a po 35 dnech se dá virus nalézt asi u poloviny.

Riziko nákazy není vysoké

Podívejme se nyní na nejobávanější cesty přenosu, a jaká jsou skutečná nebezpečí nákazy.

1. Krevní transfuze. Díky novým metodám detekce viru hepatitidy C se riziko kontaminace při krevní transfuzi rapidně snížilo. Možnost přenosu je zhruba 1 případ na 2 miliony transfuzí.
2. Nitrožilní užívání drog. Toto je nejrizikovější cesta nákazy a studie ukazují, že 50–80 % počínajících uživatelů injekčních drog onemocní v průběhu prvních 6 až 12 měsíců. Hlavním faktorem pro zvyšující se riziko je délka nitrožilního užívání.
3. Pohlavní styk. Tento typ přenosu je velmi kontroverzní. Nebezpečí je u monogamního heterosexuálního páru opravdu minimální, některé studie říkají téměř nulové. Při výpočtech došli vědci k tomu, že tzv. kumulativní riziko přenosu v průběhu 20 až 30 let je zhruba 5 %. Dle jiného výzkumu se nákaza v průběhu jednoho roku vyskytla u 0,07 % párů.
4. Přenos hepatitidy na dítě. Tzv. vertikální přenos infekce také nepatří mezi časté. Většina studií hovoří zhruba o 5% riziku předání viru z matky na dítě. Některé výzkumy hodnotí tuto možnost jako 2%, avšak přiznávají, že nebezpečí se zvyšuje přidáním dalších rizikových faktorů (např. koinfekce HIV).
5. Profesionální expozice. Ačkoli jsou zdravotníci vystaveni často většímu riziku, ukazuje se, že výskyt infekce mezi nimi se nijak neliší od běžné populace. Roční nebezpečí zdravotní sestry v průběhu provádění invazivního výkonu je 0,0054–0,054 %. Průměrné riziko nakažení po nechtěném píchnutí či říznutí infikovaným nástrojem je 1,8 %.

(boba)

Zdroje:
hepatitiscresearchandnewsupdates.blogspot.cz
www.hepatitis.va.gov
sexandhepc.com
www.asrn.org
www.webmd.com
www.webmd.com

Čtěte také

Japonci nakažení žloutenkou typu C se dočkají odškodnění

Žloutenka typu C: chraňte své okolí před nákazou

Vážíte si svých jater? Devět důvodů, proč byste měli

Hepatitda může skončit rakovinou

Účinná metla na plíživého ničitele jater

Infekční choroby neznají hranice, buďte ve střehu!