Trojkombinační léčba pro pacienty, kteří nebyli dříve léčeni
Jaké jsou moderní možnosti léčby virové hepatitidy? O tom jsme si povídali s prof. MUDr. Petrem Husou, CSc.
Vakcinace proti žloutence typu B je dnes již standardní součástí dětského očkovacího kalendáře. Protože do něj však byla začleněna až v roce 2001, mnozí dospělí takto chráněni nejsou. Pokud o této prevenci uvažujete, rozhodování vám jistě ulehčí níže uvedená fakta.
Možnost, že se nakazíme některým typem žloutenky, existuje vždy. Někteří jedinci jsou však ve větším riziku než ostatní. Vakcinace proti hepatitidě A i B se doporučuje zejména:
Pokud se rozhodnete být očkováni proti oběma typům žloutenky, je možné podání kombinované vakcíny.
V případě očkování proti hepatitidě typu B vzniká spolehlivá bariéra po 2–4 týdnech od ukončení kompletního očkovacího schématu (tj. po třetí dávce). Ve velkém procentu případů však dostatečné hladiny protilátek nastupují již po 14 dnech od podání dávky druhé. U vakcíny proti žloutence typu A je dosaženo požadované ochrany zhruba po týdnu od vakcinace.
Protilátky proti hepatitidě A i B přetrvávají v organismu většiny očkovaných osob déle než deset let. Spolehlivá ochrana však může časem klesat a v některých případech bývá vhodné pozdější přeočkování.
Ačkoliv nebyl potvrzen nepříznivý vliv vakcinace proti žloutenkám A i B na těhotenství a vývoj plodu, doporučuje se zvážit nutnost tohoto kroku právě v tomto citlivém období. Případně pak očkovat až ve 2. či 3. trimestru.
Vakcína proti žloutence typu A či B by neměla být podána:
Nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky spojené s očkováním proti žloutence jsou bolest a zatvrdnutí v místě vpichu. Objevit se mohou i příznaky podobné běžnému nachlazení, nevolnost či průjem. Závažné zdravotní komplikace (neurologické či alergické) jsou velmi vzácné až raritní a postihují méně než 0,01 % očkovaných.
(veri)
Zdroje:
www.webmd.com
www.vakciny.net
www.vakciny.net
Hledáte pomoc? Vyhledejte si na mapce nejbližší centrum léčby hepatitidy C.