Průběh léčby

Trvalou účinnost léčby lze hodnotit až s časovým odstupem. O aktuálním vývoji informují pravidelné testy. V průběhu léčby i po ukončení užívání léků může nastat několik různých situací. 

Nežádoucí účinky

Interferony se obvykle podávají ve formě podkožních injekcí. Jejich množství záleží na konkrétním přípravku. V minulosti se dávaly obvykle tři injekce týdně. Nově byl však vyvinut pegylovaný interferon. Jeho speciální struktura dnes umožňuje dávkování jedenkrát týdně. Aplikaci si po zaškolení může nemocný provádět i sám doma, podobně jako se aplikuje inzulin při cukrovce.

Vysoké dávky interferonu však nejen pomáhají, ale ohrožují i samotný organismus. Léčbu mohou provázet komplikace a nežádoucí účinky. K hlavním patří:

  • flu-like syndrom – chřipce podobné příznaky (zvýšená teplota, bolesti v kloubech a svalech,bolest hlavy, únava),
  • nechutenství, nevolnost, zvracení, průjem,
  • krevní poruchy, sklon ke krvácení,
  • psychické poruchy, deprese, sebevražedné sklony,
  • porucha funkce štítné žlázy,
  • kožní vyrážky,
  • dočasná ztráta vlasů.

Ribavirin se užívá ve formě kapslí polykaných dvakrát denně (ráno a večer). Dávka závisí na hmotnosti léčeného a na tom, jak léčbu snáší.

Mezi hlavní nežádoucí účinky ribavirinu patří:

  • krevní poruchy, anémie,
  • teratogenní působení – ribavirin nesmějí používat těhotné ženy ani muži aktuálně uvažující o založení rodiny, nebezpečí přetrvává ještě několik měsíců po ukončení léčby.

Nežádoucí účinky léčby se projeví asi u každého dvacátého pacienta. Většinou jsou mírné až střední, velmi nepříjemné jsou zejména na začátku léčení. Organismus léčeného začne přípravky pomalu snášet a během několika týdnů obtíže zmizí. V některých případech však mohou nežádoucí účinky tvořit nepřekonatelnou překážku další léčby.

Nové léky ze skupiny přímo působících antivirotik (DAAs) se podávají ve formě tablet užívaných 1–2 tablety zpravidla 1–2krát denně. Jejich velkou výhodou je menší počet především méně závažných nežádoucích účinků. U pacientů se vyskytují pouze mírně až středně závažné vedlejší účinky a ve studiích je pacienti vnímali jako dobře snesitelné. Patří mezi ně především:

  • nevolnost,
  • bolesti hlavy,
  • únava,
  • průjem apod.

Průběžné kontroly

Ke sledování účinnosti a průběhu léčby se provádějí opakované odběry krve. Vzorky se podrobují vyšetřování přítomnosti viru v krvi. Počáteční reakce na léčbu se určuje po měsíci od jejího zahájení. Vyšetření v průběhu léčby informují o aktuálním vývoji. Těsně před ukončením podávání léků se zjišťuje reakce na konec léčby. Pro definitivní posouzení účinku léčby jsou rozhodující odběry po 3 nebo 6 měsících od ukončení léčby.

Při užívání klasických léčiv se ke kontrole nežádoucích účinků v průběhu i po ukončení léčby provádí hodnocení krevního obrazu (po zahájení léčby i každý týden!), vyšetření štítné žlázy a průběžné hodnocení psychického a emocionálního stavu léčeného. Přesný časový rozvrh kontrol a vyšetření závisí na aktuálním vývoji a domluvě s lékařem.

Účinnost léčby

Účinnost léčby se hodnotí ze dvou různých pohledů:

  • biochemický – sleduje se vývoj hladiny jaterních enzymů v krvi,
  • virologický – sleduje se množství virů přítomných v organismu.

Navíc je nutno zohlednit několik časových rovin – hodnotí se reakce po ukončení léčby a reakce dlouhodobá, po třech nebo šesti měsících od ukončení léčby. Největším úspěchem je dosažení tzv.setrvalé virologické odpovědi. Je to stav, kdy po šesti měsících od ukončení léčby není virus v krvi prokazatelný. Riziko návratu infekce, relapsu, je v těchto případech minimální, pohybuje se kolem 1-5 procent.

Dalším typem odpovědi na léčbu je vymizení viru z krve po dobu léčby, avšak po jejím skončení dochází s různým odstupem (nejčastěji v prvních třech měsících po léčbě) k návratu - relapsu - infekce. Nejméně příznivým typem odpovědi je varianta, kdy během léčby neklesne množství viru v krvi buď vůbec, nebo jenom minimálně.

Úspěšnost léčby se odvíjí především od genotypu viru. Největším strašákem byl před zavedením DAA genotyp 1, u kterého se úspěšnost léčby dvojkombinací pohybovala pod 50 %. S využitím kombinací DAAs je možno dosáhnout 90–95% úspěšnosti léčby. V případě genotypu 3 se účinnost léčby pohybuje kolem 60–95 %. Úspěšnost se odvíjí především od toho, zda je nebo není přítomna cirhóza jater a jestli byl pacient již v minulosti opakovaně léčen. Nejlepších výsledků dosahují pacienti bez cirhózy, kteří odpovídají na první léčbu.

Pokud léčba nefunguje, je možné ji zopakovat či zvolit jiné léčebné kombinace.

Vítězím nad hepatitidou C

Centra léčby

Hledáte pomoc? Vyhledejte si na mapce nejbližší centrum léčby hepatitidy C.

Poradna lékaře
Soutěžte s námi
Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá

Platnost: 1. 1. - 31. 1. 2019

Nyní na webu žádná soutěž neprobíhá.

Videorozhovor
Trojkombinační léčba pro pacienty, kteří nebyli dříve léčeni

Trojkombinační léčba pro pacienty, kteří nebyli dříve léčeni

Jaké jsou moderní možnosti léčby virové hepatitidy? O tom jsme si povídali s prof. MUDr. Petrem Husou, CSc.

Anketa

Zajímáte se o hygienické podmínky ve škole svých dětí?