Žloutenka může doprovázet celou řadu nemocí, nejen poškození jater
Nažloutlé zbarvení kůže a očního bělma nazýváme žloutenkou. I když se nemusí nutně jednat o poškození jater, jedná se o příznak, který zasluhuje zvýšenou pozornost. Žloutenka totiž může doprovázet celou řadu nemocí.
Když kůže zežloutne
Za nažloutlým zbarvením kůže a očního bělma při žloutence stojí zvýšená hladina barviva bilirubinu v krevním řečišti. Pokud hladina dosáhne extrémně vysokých hodnot, barva kůže a bělma se změní na žlutohnědou až hnědou.
Žlutavý odstín kožního povrchu může ale také způsobit nadměrný příjem beta-karotenu ve stravě. Jedná se zejména o zvýšenou konzumaci mrkve, dýní a některých druhů melounu. V tomto případě žlutavé zbarvení kůže neznačí poškození jater ani jiného orgánu.
Bilirubin v hlavní roli
- Červené krvinky jsou za normálních okolností odstraňovány ve slezině. Tomuto orgánu se proto příhodně říká „pohřebiště červených krvinek“. V procesu odstraňování staré nebo poškozené červené krvinky buňky imunitního systému odjímají krvince barvivo hemoglobin, který přemění až na žluté barvivo bilirubin. Hemoglobin slouží zdravé krvince k přenosu kyslíku do tkání.
- Bilirubin poté skrze žilní řečiště putuje do jater, kde je zachycen jaterními buňkami. Následně je jako součást žluči vyloučen do střeva.
- Pokud se bilirubinu tvoří více než obvykle, vázne jeho odstraňování v játrech nebo vylučování žlučí, dochází ke zvýšení jeho hladiny v krvi a tím ke vzniku žloutenky.
- Častou komplikací žloutenky u dospělých je úporné svědění kůže. V případě poruch odtoku žluči do střeva dochází k poruše trávení tuků a vitaminů rozpustných v tucích. Zejména nedostatek vitaminu K může způsobit závažné krvácení.
- Závažná žloutenka u novorozenců může způsobit poškození mozku. Bariéra mezi mozkovou tkání a krví není u dětského organismu zcela vyvinutá. Bilirubin tedy může přestupovat z krve do mozku a zapříčinit závažnou poruchu vývoje nervové soustavy dítěte.
Příčin je mnoho
- Akutní zánět jater. Zánětlivé poškození jater mohou vyvolat viry, alkohol, drogy, léky nebo různé jedy. Poškozené jaterní buňky nezvládají odklidit bilirubin z krevního řečiště, a proto jeho hladiny v krvi stoupají.
- Chronická onemocnění jater. Při chronickém poškození jater dochází k jizvení jaterní tkáně, což může vyústit až v jaterní cirhózu. Chronické poškození jater nejčastěji způsobují viry hepatitidy B a C, alkohol nebo autoimunitní onemocnění. Na vzniku žloutenky se podílí porucha jaterních buněk i porucha průtoku krve játry.
- Zvýšený zánik červených krvinek. Mnoho chorob krevních buněk způsobuje zvýšený rozpad červených krvinek. Jaterní buňky si nedokážou poradit se zvýšenou nabídkou bilirubinu v krvi, jehož hladiny stoupají a způsobují vznik žloutenky.
- Infiltrativní onemocnění jater. Játra mohou být prostoupena nádorovými buňkami nebo zvýšeným ukládáním železa a mědi. I v tomto případě opět dochází k poškození jaterních buněk.
- Porucha odtoku žluči. Jakékoliv poruchy odtoku žluči vedou k hromadění bilirubinu v krvi.
- Ostatní příčiny. Na vině může být i genetika. V současnosti je známo několik dědičných syndromů, které se projevují žloutenkou a více či méně závažným poškozením jater. Žloutenka může vznikat i v průběhu těhotenství. Častým jevem je také novorozenecká žloutenka. Ta je způsobena rychlým rozpadem červených krvinek po porodu.
Jak vidíte, žloutenka může doprovázet celou řadu nemocí a nemusí se nutně jednat o poškození jater. Za jejím vznikem stojí často i poruchy krevních buněk nebo odtoku žluči do střeva. V každém případě příznaky žloutenky nepodceňujte a rychle navštivte lékaře.
(holi)
Zdroj: www.liversupport.com
Hodnocení článku
|
Líbí se vám článek?
|
|
Počet hlasů: 0
|
Čtěte také
