Virová hepatitida: více druhů, více rizika

Nejčastější hepatitidy – tedy A, B, C, D a E – se od sebe liší možná víc, než byste čekali. Rozdíly najdeme nejen mezi jednotlivými viry, ale i mezi nemocemi, které způsobují.

To, že virus jedné nemoci se často vyskytuje v mnoha formách, je známá věc. Je tomu tak například u viru chřipky – ten neustále mutuje a téměř každý rok se objeví jeho nový typ. Proto je stále nutné vyvíjet nová očkování a proto čas od času vznikají epidemie, jako byly ptačí či prasečí chřipka. Kdo si však myslí, že s hepatitidami je to podobně, je na omylu.

Společný jen zánět jater

Pět virů jednotlivých hepatitid není příbuzných. Každý z nich patří do jiné skupiny. Liší se velikostí a stavbou virové částice, svým výskytem, způsobem přenosu, inkubační dobou i závažností infekce. Jediné, co mají společného, je jimi způsobený zánět jater a jeho příznaky. A proto, pouze proto, si vysloužily společné jméno – viry hepatitid. K přenosu může dojít:

• požitím viru, nejčastěji vodou či kontaminovanými potravinami (tzv. fekálně-orální cesta přenosu) – hepatitida A a E,
• krví a tělesnými tekutinami, a to i drobným poraněním při vpichu nebo pohlavním styku – hepatitidy B, C a D.

Míra nebezpečí

Je hepatitida zabiják? I to je velmi různé. Bouřlivý průběh, který by způsobil jaterní selhání a smrt během několika dnů, je možný u všech hepatitid, je však velmi vzácný. Typické smrtelné komplikace (cirhóza, karcinom jater) vznikají spíše pozvolna, při chronických formách onemocnění. Chronickou infekci, tedy trvající déle než půl roku, vyvolává hepatitida C téměř vždy (85–90 % všech nakažených). V případě typu B je to v 10 až 15 %, naopak u hepatitid A a E se chronický průběh vůbec nevyskytuje. Tyto infekce probíhají většinou rychle, do dvou měsíců odezní a jen vzácně způsobují vážné, či dokonce smrtelné komplikace. Hepatitida D je zvláštní případ – vyskytuje se pouze společně s typem B a její závažnost závisí na tom, kdy se k původní nákaze přidružila.

Ne vždy lze využít očkování 

• Proti hepatitidám A a B existuje vakcinace – proti B jsme očkováni povinně, proti A je vhodné se chránit při cestách do zahraničí, hlavně do rozvojových zemí.
• Také hepatitida E je převážně nemocí tropů, cestovatelé do exotických států si však musí dávat pozor, neboť očkování neexistuje.
• Ani na typ C zatím žádná vakcína není, obě tyto látky jsou ve vývoji, případně ve fázi testování.

Pokud se hepatitidou nakazíme, je k dispozici celá řada virostatických léků. Například u typů A, E a akutní B však tato léčba nepřináší výsledky, podávají se tedy jen léky na zmírnění příznaků a tělo se s infekcí musí vypořádat samo.

(luko)

Zdroje:
HAVLÍK, Jiří et al. Infekční nemoci. 2. vyd. Praha: Galén, 2002.
BEDNÁŘ, Marek, Věra FRAŇKOVÁ, Jiří SCHINDLER, Andrej SOUČEK a Jiří VÁVRA. Lékařská mikrobiologie: Bakteriologie, virologie, parazitologie. Marvil, 1996.
zdravi.e15.cz

Čtěte také

Jídelníček pro nemocné jaterní cirhózou: důležitá je jeho vyváženost

Žloutenku typu C pomáhá zvládnout i zdravý jídelníček

Rádi ochutnáváte speciality? Pozor na motolici!

Krevní transfuze představuje jen minimální riziko přenosu žloutenky

Čeká vás biopsie? Není se čeho bát!

Novorozenecké žloutenky se bát nemusíte. Není nakažlivá!