Těhotenství a žloutenka: testování má smysl!

Hepatitid existuje několik druhů a mohou způsobovat chronické poškození jater vedoucí až k cirhóze či karcinomu. Tušíte ale, jaké dopady mají tato onemocnění na průběh těhotenství?

Hepatitidy se rozdělují na pět základních druhů – A počínaje a E konče. Všechny postihují jaterní buňky, liší se ale způsobem přenosu, prognózou i možností očkování. Zatímco v případě A i B je možné očkovat, proti hepatitidě C zatím žádná vakcinace neexistuje. Co se těhotenství týká, má každá žloutenka jiné následky. 

Matka i dítě v pohodě 

Hepatitida typu A je tzv. nemocí špinavých rukou. V praxi to znamená, že se s ní setkáváme většinou v zemích se zhoršenými hygienickými podmínkami a u malých dětí, které rády vše olizují. Virus se přenáší orálně, stačí tedy sníst nakažené jídlo. K nákaze z matky na dítě dochází velmi zřídka. Těhotenství ani nijak neovlivňuje případná léčba tohoto onemocnění. Pokud se nejedná o závažnou akutní hepatitidu, kdy je třeba přistoupit k transplantaci jater, zůstává terapie většinou jen v podpůrné rovině. To znamená dostatek tekutin, odpočinek, vyvážená strava a snaha o nenakažení svého okolí. Organismus si pak s tímto virem většinou poradí sám.

Testování v těhotenství 

Hepatitida B je celosvětově nejčastější chronickou hepatitidou. Nemoc se často projeví až po několika letech a během této doby je možná nákaza řady dalších lidí z okolí postiženého.

• Virus hepatitidy B se na dítě během gravidity nepřenáší, protože nedokáže prostoupit placentou.
• Nebezpečí ale přichází v okamžiku porodu. Pokud je matka nositelkou tohoto viru a navíc jsou u ní prokázány i protilátky HBeAg, je téměř 90% možnost nákazy dítěte během příchodu na svět. 

Díky pokročilým diagnostickým metodám je nyní možné nakažené ženy odhalit včas a podávat novorozencům účinnou profylaktickou léčbu, která zabrání rozvinutí nemoci. Proto je test na přítomnost hepatitidy B neodmyslitelnou součástí vyšetření budoucích rodiček.   

Pozor na léky

„Céčko“ je největším strašákem. Nejčastěji přechází do chronického stadia a zatím neexistuje účinné očkování, které by před tímto onemocněním chránilo.

• Přenos z matky na plod je možný jak během těhotenství, tak při porodu.
• Riziko se pohybuje mezi 4 a 7 %.
• Nebezpečí nákazy výrazně zvyšuje přítomnost viru HIV. Podle studií je také častější přenos na dívky než na chlapce.
• Během těhotenství nelze hepatitidu C řešit. Standardní kombinace léků není pro nenarozené dítě bezpečná, ribavirin (jeden z antivirotických preparátů) dokonce způsobuje závažné postižení plodu nebo i smrt.
• Pokud se již s touto nemocí léčíte, snažte se před graviditou chránit pokud možno dvojí ochranou. Bezpečný čas otěhotnění je přibližně 6 měsíců po skončení terapie.
• Způsob porodu riziko přenosu nijak neovlivňuje, není tedy nutné podstupovat císařský řez.
• Kojením se virus nepřenáší, pokud ale již užíváte léky, je doporučováno dítě mateřským mlékem nekrmit.

Lepší je vědět 

Nebezpečí hepatitid spočívá především v jejich velmi nenápadném průběhu. Jen málokdy je nákaza spojená s opravdovým zežloutnutím kůže. Častější je celková únava, bolest kloubů, změny nálad a podobné příznaky, které můžeme připisovat chřipce či obyčejnému stresu a přepracování. Proto pokud máte jakékoliv podezření na toto onemocnění, nechte se otestovat. Hepatitidy typu A či B lze léčit a i hepatitidu C je snazší dostat pod kontrolu v časnější fázi onemocnění. Tím, že budete vědět o svém zdravotním stavu, můžete ochránit i své blízké. 

(jez)

Zdroje:
http://emedicine.medscape.com
www.babycentre.co.uk

Čtěte také

Nechtěný suvenýr z Thajska: virová hepatitida C

Žloutenka a tetování: minimalizujte rizika

Láska k alkoholu vás může připravit o oči i játra

Ostropestřec zabírá u cirhózy i žloutenky

Lékaři by mohli žloutenku C zachytit dříve, než se skutečně děje

Žloutenková gramotnost v České republice