Trojkombinační léčba pro pacienty, kteří nebyli dříve léčeni
Jaké jsou moderní možnosti léčby virové hepatitidy? O tom jsme si povídali s prof. MUDr. Petrem Husou, CSc.
Přenos infekce virové hepatitidy typu C (VHC) pomocí jehel a stříkaček
mezi narkomany je velmi častý. Jaké riziko pro člověka
přestavuje poranění o takovouto odhozenou jehlu kdesi v
parku?
Stačí trocha krve... Přenos infekce virové hepatitidy typu C (VHC) pomocí jehel a stříkaček mezi narkomany je velmi častý. Jaké riziko ale pro běžného člověka přestavuje například poranění o takovouto odhozenou jehlu kdesi v parku? A co sterilní jehly ve zdravotnictví – je riziko nákazy skutečně nulové?
Krev. Životodárná tekutina, ale i zdroj smrtících infekcí. Mezi nemoci přenosné právě krví se řadí i virová hepatitida typu C. Hodně o tomto způsobu nákazy vědí zejména narkomani užívající drogy nitrožilně, kteří si půjčují mezi sebou „nádobíčko“.
Infikovaná jehla tak přestavuje riziko přenosu infekce i na kteréhokoli dalšího člověka, který se o jehlu škrábne. Atlantské Centrum pro kontrolu a prevenci nakažlivých onemocnění uvádí, že toto riziko je přibližně 7 %. Ve srovnání s virem HIV, kde je pravděpodobnost nákazy v případě píchnutí o jehlu 0,1–0,3 %, je toto číslo vysoké.
Použitými jehlami se mohou nejsnáze nakazit zdravotníci. Pacienti jsou v bezpečí – díky používání jednorázových jehel a stříkaček a také pečlivé sterilizaci ostatních nástrojů. Právě sterilita nástrojů je velmi přísně kontrolovaným parametrem ve všech našich zdravotnických zařízeních.
Ovšem není tomu tak všude. Například v Egyptě je VHC nakaženo 15–20 % populace, protože tam v osmdesátých letech minulého století při léčbě jistého parazitárního onemocnění použili špatně sterilizované nástroje. A skandální bylo i opakované používání jehel v Las Vegas v uplynulých čtyřech letech. Virovou hepatitidou C bylo nakaženo 6 lidí.
V léčbě těžších úrazů, ale i mnoha nemocí lze využít darované krve a krevních derivátů. Od roku 1992 se darovaná krev screeningově vyšetřuje, takže riziko nákazy touto cestou je minimální. Navíc se u každého dárce krve zjišťuje, zda nemá rizikový životní styl. Pokud ano, krev nesmí darovat vůbec.
A jak je to s případnou nákazou VHC při kontaktu s krví infikovaného člověka? Kontakt této krve a – byť i neporušených – sliznic či kůže je považován za riziko. Žádné jednoznačné závěry ovšem zatím nejsou k dispozici.
Krevní cestou se mohou snadno nakazit VHC osoby drogově závislé, užívající drogy nitrožilně. Riziko přenosu VHC v běžném životě je při dodržování základních hygienických pravidel a při rozumném životním stylu malé. A možnost nákazy VHC ve zdravotnickém zařízení je při současných vskutku přísných hygienických normách mizivé.
Zdroj: Krekulová L, Řehák V. Virové hepatitidy. Praha: Triton 2002.
(Ela)
Hledáte pomoc? Vyhledejte si na mapce nejbližší centrum léčby hepatitidy C.