Trojkombinační léčba pro pacienty, kteří nebyli dříve léčeni
Jaké jsou moderní možnosti léčby virové hepatitidy? O tom jsme si povídali s prof. MUDr. Petrem Husou, CSc.
Ať se jedná o žloutenku jakéhokoliv typu, vždy ničí játra. Ačkoliv je u nás léčba k dispozici, v mnoha zemích světa tomu tak není. Jaká je vlastně situace, co se rozšíření a výskytu hepatitid typu B a C týká?
Infekce virem hepatitidy B je celosvětově rozšířena. Odhaduje se, že infikováno je 248 milionů lidí. Ročně v důsledku komplikací zemře 600 000 nemocných. Proti viru žloutenky B existuje očkování. Jeho zavedení do praxe snížilo výskyt onemocnění, ale i přesto je choroba stále příčinou vysoké nemocnosti a úmrtnosti. Infekce může probíhat akutně či chronicky. Pokud onemocnění vstoupí do chronicity, není již tak snadné se viru zbavit a dochází často k rozvoji jaterní cirhózy. Přítomnost cirhózy je pak rizikovým faktorem pro rozvoj nádoru.
Výskyt hepatitidy B se geograficky liší, v různých koutech světa najdeme různý počet nemocných:
Rozdílný výskyt je pravděpodobně způsoben také věkem, kdy dochází k nákaze. S výší let v době infikace je spojena i četnost přechodu nemoci do chronicity:
Hepatitidou C je celosvětově nakaženo zhruba 170–200 milionů lidí (asi 3 % populace). Z toho 3–5 milionů se nachází v USA. Žloutenka typu C je hlavní příčinou závažného onemocnění jater. Asi u 10–30 % infikovaných se rozvine závažné jaterní onemocnění do 15 až 30 let od nákazy. Virus hepatitidy C je geneticky různorodý. Existuje 6 základních typů i další podtypy. Jejich výskyt v různých částech světa se liší a každý druh má odlišný biologický efekt. Z Evropy je nemocnost nejnižší v severských státech, Velké Británii, Německu a Francii. V Japonsku je nemocí postiženo 1,2 % populace, v Indii 1,5 %. Alarmující je míra výskytu v Egyptě (14,5 %) a dalších zemích Afriky.
V České republice se situace od 90. let zlepšuje. V současné době je hepatitidou C infikováno 0,2 % populace, což je asi 20 600 lidí. Oba druhy onemocnění jsou přenášeny tělesnými tekutinami – kontaminovanou krví, poševním sekretem či spermatem. Existovaly případy předání viru při krevní transfuzi. To dnes již nehrozí, neboť krev každého dárce je testována na přítomnost obou virů. Zlepšila se také metoda aplikace injekcí – používají se jednorázové materiály, které riziko přenosu snižují.
(idav)
Zdroje:
www.uptodate.com
www.epidemic.org
http://zdravi.e15.cz
Hledáte pomoc? Vyhledejte si na mapce nejbližší centrum léčby hepatitidy C.