Hepatitida typu C: léčba odsouvá těhotenství na neurčito

Žloutenka s označením C má na ženy dopad nejen z hlediska jejich zdraví. Tato nemoc může podstatně ovlivnit i plány týkající se založení rodiny – sen o dítěti musí být většinou na čas odložen. Z jakých důvodů, to prozradíme vzápětí.

Pokud je u těhotné ženy zjištěna přítomnost viru žloutenky typu C, léčba není možná – důvodem jsou případné nežádoucí účinky. Součástí terapie je totiž ribavirin, preparát, který poškozuje plod a způsobuje vrozené vady. Platí i opak: pacientky, které prodělávají léčbu této nemoci, nesmí přijít do jiného stavu. První pokusy o početí mohou začít až po uplynutí 6 měsíců od ukončení ozdravného procesu. Ale pozor! Terapie je riziková nejen u žen. Pokud muž s „céčkem“ zplodí v době své léčby potomka, existuje též možnost, že plod může být poznamenán. Proto by měli partneři, z nichž jeden podstupuje terapii proti hepatitidě C, vždy používat účinnou metodu antikoncepce.

Riziko přenosu je individuální 

Zhruba 4 % novorozenců, kteří se narodí matkám se žloutenkou typu C, se tímto onemocněním nakazí. Těhotné ženy, které byly někdy v životě vystaveny riziku nákazy, by měly svého lékaře požádat o vyšetření na tuto nemoc. Plošný screening se zatím neprovádí, ačkoli se o něm již léta intenzivně diskutuje. Nebezpečí se ještě zvyšuje, pokud je žena zároveň infikována virem HIV – pak možnost nákazy dítěte stoupá až k 15 %. Příčinou infekce je podle odborníků nejspíše kontakt s matčinou krví během porodu. Ale riziko přenosu na potomka není u všech matek stejné. Do značné míry o něm rozhoduje tzv. virová nálož, tedy množství částic viru, které je aktuálně přítomno v krvi ženy.

Křehké bezpečí 

Matky, které mají chronickou hepatitidu typu C, ale nemají žádné detekovatelné částice viru, nemohou novorozence nakazit. Ženy, u nichž byly nalezeny pozitivní protilátky, ale ne virus ani virová nálož, zřejmě přišly s nemocí do kontaktu, ale nákaza se u nich spontánně vyléčila. V tom případě nemají aktivní infekci a nemohou ji ani na nikoho přenést. Je však možné, že pokud by taková žena znovu přišla do styku s virem, „céčko“ by u ní mohlo propuknout a přejít do chronického stadia. Je tedy třeba pokusit se vyhnout opětovné nákaze.

V centru pozornosti dítě 

Stav matky je pro případné riziko potomka důležitý. Ovšem zásadní jsou i další věci.

• Velmi záleží na tom, jak je dítě při porodu sledováno. Lékař, který ví, že je rodička nositelkou viru hepatitidy C, nesmí použít monitoring systémem STAN, kdy je do kůže hlavy dítěte zavedena sonda.
• Neexistuje důkaz o tom, že by císařský řez snižoval nebezpečí přenosu, takže není důvod se obávat porodu přirozenou cestou.
• Vyšetřování dětí nakažených matek by se mělo provádět v 18 měsících života.
• Až 40 % z těch, u kterých se vir žloutenky typu C skutečně prokáže, se spontánně vyléčí i bez léčby. Ostatní musí podstoupit terapii, ta je ale možná až po dosažení tří let věku.

Hepatitida C je onemocnění, kterému lze předcházet a nyní ho již umíme i léčit. Pokud máte podezření, že jste mohla s nákazou přijít do kontaktu, poraďte se se svým lékařem.

(pez)

Zdroj: http://www.everydayhealth.com

Čtěte také

Infekce žloutenkou aneb Kdo by se měl mít na pozoru

Hepatitida typu B – v těhotenství je nutné o ní vědět!

Vertikální přenos žloutenky typu C aneb Jak může matka nakazit své dítě

Japonci nakažení žloutenkou typu C se dočkají odškodnění

Naděje na vyléčení hepatitidy C? Šedesát procent.

Alkohol a HIV - smrtelné riziko pro pacienty se žloutenkou B i C