Subklinická deprese a mírný kognitivní deficit jako prediktory rozvoje deprese indukované interferonem-α u pacientů s chronickou hepatitidou C
Antivirová terapie chronické hepatitidy C (HCV) interferonem-α (IFN-α) bývá u některých pacientů asociována s výskytem depresí. Němečtí autoři si dali za cíl zjistit, zda mezi pacienty léčenými IFN-α neexistují faktory, které je k rozvoji deprese jako nežádoucího účinku léčby předurčují.
Antivirová terapie chronické hepatitidy C (HCV) interferonem-α (IFN-α) bývá u některých pacientů asociována s výskytem depresí. Němečtí autoři si dali za cíl zjistit, zda mezi pacienty léčenými IFN-α neexistují faktory, které je k rozvoji deprese jako nežádoucího účinku léčby předurčují.
Deprese byla v rámci jejich studie hodnocena pomocí skóre Montgomery-Åsberg Depression Rating Scale (MADRS). Dotazník vyplnilo 91 pacientů s chronickou HCV před antivirovou terapií a po ní, všichni byli bez anamnézy předchozího psychiatrického onemocnění. Kognitivní funkce byly hodnoceny pomocí neuropsychologického testu „kreslení správné cesty“ Trail Making Test A/B (TMT A/B).
Výskyt deprese během antivirové léčby byl signifikantně asociován se vstupním skóre MADRS 3 nebo vyšším (p = 0,006). Vliv měla i odpověď na otázku týkající se smutku – vstupní hodnota jiná než nula znamenala výrazně zvýšené riziko rozvoje deprese (deprese se vyvinula u 16 [89 %] pacientů, kteří měli v této otázce nenulové skóre). Pro rozvoj závažné deprese byl prediktivní i špatný výsledek v testu TMT A (p = 0,027) i TMT B (p = 0,033).
Pátrání po přítomnosti subklinické deprese a kognitivního deficitu před zahájením léčby IFN-α může pomoci identifikovat pacienty, kteří mají zvýšené riziko rozvoje deprese jako nežádoucího účinku léčby.
(epa)
Zdroj: Sarkar S., Sarkar R., Berg T., Schaefer M. Sadness and mild cognitive impairment as predictors for interferon-alpha-induced depression in patients with hepatitis C. Br J Psychiatry. 2014 Oct 30; pii: bjp.bp.113.141770. [Epub ahead of print]