Novorozenecké žloutenky se bát nemusíte. Není nakažlivá!

Většina z nás si pod pojmem „žloutenka“ představí nakažlivé onemocnění, které postihuje játra a je způsobeno viry. U novorozenecké žloutenky tomu tak ale není. Příčinou vzniku nemoci není v tomto případě infekce, ale rozpad nadbytečných červených krvinek.

Nejde o infekci

Ještě v děloze dostává plod kyslík přes placentu. Tlak tohoto kyslíku je ale poměrně nízký a miminko potřebuje větší počet červených krvinek k tomu, aby kyslík dopravilo do všech svých tkání. Když se dítě narodí, začne dýchat vzduch, kde je kyslíku dostatek. Část svých červených krvinek už nepotřebuje, tak se jich začne zbavovat. Při rozpadu těchto přebytečných krvinek se uvolňuje barvivo, zvané bilirubin. Bilirubin je za normálních okolností rozkládán v játrech, pak je žlučí vylučován do střeva a ze střeva stolicí ven z těla. Játra novorozence ale ještě nejsou úplně zralá a nezvládají „nápor“ bilirubinu z rozpadajících se červených krvinek. Bilirubin se proto začne ukládat do kůže, bělma a dalších orgánů, a způsobí tak jejich zežloutnutí.

Pozor, pokud trvá déle!

Obvykle druhý až čtvrtý den po porodu se začíná objevovat žluté zbarvení kůže a bělma miminka. Zežloutnutí začíná na obličeji a postupně se šíří po těle. Ve většině případů žloutenka sama do týdne ustupuje. Podezřelé je, pokud trvá déle než tři týdny. Může to být známka nějaké dosud skryté nemoci a vyžaduje to další pečlivé vyšetření lékařem.

Rizikové faktory

Novorozenecká žloutenka se častěji vyskytuje u dětí:

• předčasně narozených,
• s jinou krevní skupinou nebo Rh faktorem, než má jejich matka,
• které mají potíže s přijímáním mateřského mléka,
• s akutní infekční nemocí,
• s poporodním poraněním,
• se sníženou funkcí jater.

Léčba novorozenecké žloutenky

• Lehké formy novorozenecké žloutenky nevyžadují léčbu. Žloutenka většinou do týdne sama odezní. Vylučování bilirubinu z těla miminka můžeme podpořit častějším krmením (8–12× za den).
• K léčbě závažnějších forem žloutenky se používá fototerapie. Miminko se umístí do inkubátoru, kde se na něj svítí modrým světlem. Světlo mění strukturu bilirubinu, který se pak stává více rozpustným a může se vylučovat i močí. Miminko má na sobě většinou jen plenku a ochranné brýle.
• V závažných případech je nutná krevní transfuze. Ta nahradí zničené červené krvinky dítěte a sníží hladinu bilirubinu. Transfuze se používá např. u jádrového ikteru. To je závažný stav, kdy dochází k ukládání bilirubinu do mozku, který je tím poškozován.

(mev)

Zdroj: www.healthline.com

Čtěte také

Hepatitida B a C – co mají společného a čím se liší?

Žloutenka C: k jejímu vymýcení pomůže nová léčba i screeningové programy

Játra a jejich zázračná schopnost regenerace

Žloutenku nemusí mít jen člověk

V roce 2010 přibylo v České republice 58 nových případů virové hepatitidy C

Jak se pátrá po žloutence