Dočkají se pacienti s HIV transplantace jater?
Počet osob nakažených zároveň hepatitidou C a virem HIV stále roste.
Virus HIV koluje v tělech asi 32 milionů lidí z celého světa.
Počet osob nakažených zároveň hepatitidou C a virem HIV stále roste. Virus HIV koluje v tělech asi 32 milionů lidí z celého světa. A více než tři čtvrtiny nosičů tohoto viru trpí zároveň jaterním onemocněním. Nejčastěji jsou to právě žloutenka typu C a typu B. Přitom jaterní onemocnění vede u těchto nemocných často ke smrti dříve, než se u nich vyvine obraz rozvinutého stadia AIDS.
Je nutné si uvědomit, že bez jater se žít nedá. Pokud člověku nefungují ledviny, může chodit na dialýzu. Funkci jater ale zatím lékaři nahradit neumí. Při jejich selhání jiná možnost než transplantace na zvýšení šance dlouhodobého přežívání nemocného není.
Játra jako nedostatkový orgán
Jediným zdrojem tohoto životně důležitého orgánu jsou pouze právě zemřelí lidé. Jejich játra nesmí být poškozená, a ani to nezaručuje, že každý dárce je vhodný pro kteréhokoli příjemce.
Játra jsou zkrátka nedostatkovým orgánem.
Právě z tohoto důvodu pro lékaře jistě není jednoduché rozhodnout, zda játra transplantovat pacientovi s virem HIV. Je takový člověk – se statisticky menší šancí na dlouhodobé přežití než člověk s „pouhou“ žloutenkou – vhodným kandidátem? Není lepší s přihlédnutím k předpokládané délce a kvalitě jeho následujícího života pomoci transplantací někomu perspektivnějšímu?
Nulová imunita
U pacientů před transplantací je navíc vždy nutné utlumit celkovou imunitu nemocného. Jinak by vlastní buňky těla hned rozpoznaly cizí buňky darovaných jater a snažily by se je zahubit. HIV virus způsobuje zničení některých imunitních buněk a člověk pak zemře i na zcela banální infekci. Když pacientovi nakaženému virem HIV budou lékaři před transplantací podávat klasické léky na snížení imunity, zvýší pravděpodobnost právě takové infekce.
Přesto v pokročilém stadiu onemocnění je riziko smrti vysoké u každého člověka, ať již s HIV, nebo bez HIV. Proto se mezi lékaři vede živá diskuse o tom, zda a kdy pacientovi nakaženému virem HIV játra transplantovat.
Poslední dobou začíná převažovat názor, že samotné stanovení aktivity HIV viru nestačí. V úvahu by měl být brán stav sleziny či míra poškození organismu jaterním selháváním. Důležitá je také odpověď organismu na léčbu jaterního onemocnění.
Nižší kritéria, vyšší naděje pro nemocné
Těžká infekce HIV nemocného znamenala dříve vyřazení z transplantačního programu. Dnes se stále více uplatňuje názor, že pokud se pacient zase uzdraví a jeho imunitní stav se upraví, dalo by se o transplantaci uvažovat. Daří se totiž tyto osoby lépe léčit, a také nové léky při přípravě k transplantaci již nejsou tak nebezpečné jako ty dříve používané. Kritéria se krok za krokem stávají méně přísná, a dávají tak naději větší skupině pacientů.
(hul)
Zdroj: Clavien Pierre-Alain.Tenth Forum on Liver Transplantation: Are HIV-infected patients candidates for liver transplantation?
J Hepatol 2008.
Hodnocení článku
|
Líbí se vám článek?
|
|
Počet hlasů: 0
|
Čtěte také
