Výchozí hodnota MELD skóre v souvislosti s dekompenzací jaterní cirhózy během terapie HCV
Kombinovaná terapie pegylovaným interferonem a ribavirinem je u pacientů s dekompenzovanou cirhózou možná jen ve vybraných případech, protože případné nežádoucí účinky mohou být život ohrožující. Studie německých lékařů se zaměřila na prediktivní hodnotu výchozího MELD skóre v souvislosti s dekompenzací jaterní cirhózy.
Úvod
Na celém světě je okolo 170 milionů pacientů s chronickou hepatitidou C (HCV), až u 35 % z nich je pozorována progrese do jaterní cirhózy. Každých 5 let chronické infekce navíc vzrůstá kumulativní riziko vzniku hepatocelulárního karcinomu o 17 %. Moderní trojkombinační farmakoterapie v podobě pegylovaného interferonu, ribavirinu a bocepreviru/telapreviru umožňuje dosáhnout setrvalé virologické odpovědi u 66–75 % nemocných. Předchozí studie však prokázaly, že pokročilá jaterní fibróza a kompenzovaná cirhóza značně snižují šanci na dosažení setrvalé virologické odpovědi. Účinná terapie na druhou stranu u těchto nemocných výrazně snižuje riziko jaterních i mimojaterních komplikací. Studie německých lékařů se tak soustředila na prediktivní hodnotu výchozího MELD skóre ve vztahu k dekompenzaci jaterní cirhózy během protivirové léčby.
Metody studie
Retrospektivní kohortové studie se zúčastnilo celkem 68 pacientů s průměrnou výchozí hodnotou MELD skóre 9,18 ± 2,72. Účastníci podstoupili kombinovanou terapii pegylovaným interferonem alfa-2a/alfa-2b a ribavirinem. Plánované trvání léčby se pohybovalo v rozmezí 16–48 týdnů podle genotypu viru a reakce na protivirovou léčbu. Na počátku terapie a v průběhu follow-up trvajícího 72 týdnů byly zaznamenávány laboratorní a klinické známky jaterní dekompenzace (ascites, jaterní encefalopatie, krvácení do horní části trávicího traktu, hospitalizace).
Výsledky studie
Celkem 18 pacientů (26,5 %) dosáhlo setrvalé virologické odpovědi. Během sledovací periody byly zaznamenány známky jaterní dekompenzace u 25 účastníků studie (36,8 %). U pacientů s jaterní dekompenzací byly oproti ostatním účastníkům pozorovány vyšší vstupní hodnoty MELD skóre (10,84 vs. 8,23; p < 0,001), vyšší průměrné hladiny bilirubinu (26,74 vs. 14,63 mmol/l; p < 0,001), nižší hladiny sérového albuminu (38,2 vs. 41,1 g/l; p = 0,015), nižší hladiny trombocytů (102,64 vs. 138,95 x 109; p = 0,014) a nižší hladiny leukocytů (4,02 vs. 5,68 x 109; p = 0,002). V mnohorozměrné analýze bylo MELD skóre nezávisle asociováno s jaterní dekompenzací (OR = 1,56; 95% CI 1,18–2,07; p = 0,002). U pacientů s MELD skórem 6–9 došlo k rozvoji jaterní dekompenzace ve 22 % případů, při MELD skóre 10–13 v 59 % případů a při MELD skóre 14 v 83 % případů. Výchozí hodnoty MELD skóre byly také signifikantně spojeny s rizikem nutnosti transplantace jater a úmrtí (p < 0,001).
Závěr
Výsledky studie ukazují na skutečnost, že výchozí hodnoty MELD skóre předpovídají riziko jaterní dekompenzace v průběhu protivirové terapie. MELD skóre by se tak mělo stát jedním z prediktivních faktorů při rozhodování o léčebném postupu u pacientů s jaterní cirhózou způsobenou chronickou infekcí HCV.
(holi)
Zdroj:
Dultz G., Seelhof M., Herrmann E. et al. Baseline MELD score predicts hepatic decompensation during antiviral therapy in patients with chronic hepatitis C and advanced cirrhosis. PLoS One 2013 Aug 1; 8 (8): e71262; doi: 10.1371/journal.pone.0071262.
