Účinky bocepreviru a telapreviru na farmakokinetiku maraviroku: otevřená studie u zdravých dobrovolníků
Maravirok (MVC) je selektivní antagonista chemokinového koreceptoru typu 5 (CCR5), který je indikován k léčbě CCR5 – tropické (R5) HIV1 infekce u dosud neléčených i léčených pacientů ve Spojených státech a u léčených pacientů v rámci Evropské unie. Primárně je metabolizován jaterním cytochromem P450 (CYP) 3A a je také substrátem pro transportní P-glykoprotein (P-GP). Hladina MVC se výrazně zvyšuje při současném podávání se silnými CYP3A/P-GP inhibitory.
Maravirok (MVC) je selektivní antagonista chemokinového koreceptoru typu 5 (CCR5), který je indikován k léčbě CCR5 – tropické (R5) HIV1 infekce u dosud neléčených i léčených pacientů ve Spojených státech a u léčených pacientů v rámci Evropské unie. Primárně je metabolizován jaterním cytochromem P450 (CYP) 3A a je také substrátem pro transportní P-glykoprotein (P-GP). Hladina MVC se výrazně zvyšuje při současném podávání se silnými CYP3A/P-GP inhibitory.
Pacienti s HIV1 infekcí jsou častěji postiženi virovou hepatitidou, konkrétně hepatitidou C (HCV). Boceprevir (BOC) a telaprevir (TVR) jsou inhibitory proteáz indikované v kombinaci s pegylovaným interferonem alfa a ribavirinem v léčbě chronické infekce HCV genotypu 1 u dospělých pacientů s kompenzovaným jaterním onemocněním. BOC je silný inhibitor CYP3A a TVR je navíc také inhibitorem P-GP. Některé neočekávané lékové interakce s inhibitory proteáz používanými u HIV infekce vedly k doporučení proti současnému podávání s BOC nebo TVR. Vzhledem k omezeným možnostem léčby u HIV1 a HCV koinfikovaných pacientů bylo proto důležité prošetřit případné lékové interakce BOC či TVR s MVC.
Předkládaná studie hodnotila účinnost, bezpečnost a snášenlivost MVC v kombinaci s BOC či TVR. Studie se zúčastnilo 14 dobrovolníků, kteří po dobu 5 dnů dostávali samostatně MVC v dávce 150 mg dvakrát denně (v periodě 1). Dále následovalo podávání MVC + BOC 800 mg 3krát denně a MVC + TVR 750 mg 3krát denně, každé po dobu deseti dnů (v periodě 2 a 3). Mezi periodou 2 a 3 bylo období bez medikace trvající výše 10 dnů. Farmakokinetika byla analyzována pátý den v periodě 1 a desátý den v periodě 2 a 3.
Výsledky:
Podle výsledků studie byly poměry přepočítaných geometrických průměrů (s 90% intervalem spolehlivosti CI) pro MVC + BOC (oproti samotnému MVC) před podáním dávky do 12 hodin 3,02 (2,53–3,59), maximální koncentrace v plazmě byla 3,33 (2,54–4,36) a koncentrace v plazmě za 12 hodin byla 2,78 (2,40–3,23). Pro MVC + TVR (oproti samotnému MVC) byly dané hodnoty 9,49 (7,94–11,34), 7,81 (5,92–10,32) a 10,17 (8,73–11,85). Farmakokinetické profily pro MVC + BOC nebo MVC + TVR byly v souladu s historickými hodnotami pro monoterapii BOC a TVR. Incidence nežádoucích účinků byla vyšší u MVC + BOC a MVC + TVR oproti samotnému podání MVC. U MVC + BOC došlo nejčastěji k dysgeuzii (50 %) a pruritu (29 %), u MVC + TVR k únavě (46 %) a bolestem hlavy (31 %). Nebyly zjištěny žádné závažné nežádoucí účinky.
Závěr:
Hladina MVC se při podávání s BOC nebo TVR významně zvýšila, a proto by měl být podáván v dávce 150 mg dvakrát denně v případě, že je podáván současně s těmito nově schválenými inhibitory proteáz, užívanými u hepatitidy C. Není potřebné upravovat dávku BOC nebo TVR. Léčebné kombinace MVC + BOC nebo MVC + TVR byly obecně dobře snášené a bezpečné.
(alx)
Zdroj: Vourvahis M. et al. The Effects of Boceprevir and Telaprevir on the Pharmacokinetics of Maraviroc: An Open-Label, Fixed-Sequence Study in Healthy Volunteers. Journal of Acquired Immune Deficiency Syndromes. Apr 15, 2014; 65 (5): 564–570
