Přeskočit navigaci

Rasové rozdíly a způsobilost k léčbě hepatitidy C

Afroameričané bývají mnohem častěji infikováni virem hepatitidy C (HCV) a také s menší pravděpodobností odpovídají na terapii pegylovaným interferonem (PEG-IFN) s ribavirinem (RBV). Nakolik může rasa ovlivnit odpovídavost či způsobilost k léčbě HCV není dosud známo.

Rasové rozdíly a způsobilost k léčbě hepatitidy C

Afroameričané bývají mnohem častěji infikováni virem hepatitidy C (HCV) a také s menší pravděpodobností odpovídají na terapii pegylovaným interferonem (PEG-IFN) s ribavirinem (RBV). Nakolik může rasa ovlivnit odpovídavost či způsobilost k léčbě HCV není dosud známo. Američtí vědci proto provedli retrospektivní analýzu fáze III multicentrické klinické studie, na které se podílelo celkem 118 center po celém území Spojených států. Cílem této analýzy bylo zhodnotit míru a důvody nezpůsobilosti k léčbě HCV s ohledem na rasu pacienta.

Ze všech 4 469 pacientů zařazených do studie bylo za nezpůsobilých k léčbě označeno 1 038 z nich (23,2 %). Přestože černoši představují 19 % léčených pacientů, právě oni často nebyli léčeni z důvodu nevhodnosti terapie a/nebo nedokončení požadované délky léčby (40,2 %) ve srovnání s ostatními pacienty (28,5 %, p < 0,001). Po vyloučení osob, které nebyly léčené z důvodu nedetekovatelné HCV RNA nebo infekce jiným HCV genotypem než 1, se jevili černoši až o 65 % méně způsobilí pro léčbu (28,1 % > 17,0; relativní riziko 1,65; 95% interval spolehlivosti 1,46–1,87, P < 0,001). Častým důvodem nevhodnosti léčby v této skupině byl výskyt neutropenie (14 % oproti 3 %, P < 0,001), anémie (7 % oproti 4 %, p = 0,02), zvýšené hladiny glukózy (8 % oproti 3 %, p < 0,001) a zvýšené hladiny kreatininu (5 % oproti 1 %, P < 0,001).

Zejména kvůli vyšší prevalenci neutropenie a nekontrolovanému zdravotnímu stavu byli černoši s podstatně menší pravděpodobností schopni léčby HCV. Lepší dostupnost léčby by tak bylo možné zajistit jak méně konzervativní definicí neutropenie, tak i efektivnější péčí o chronická onemocnění jako diabetes mellitus a renální insuficience.

(mik)

Zdroj: Melia M. T. et al. Racial differences in hepatitis C treatment eligibility. Hepatology. 2011 Jul; 54 (1): 70–8; doi: 10.1002/hep.24358

Další článek

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 0

Čtěte také

Metaanalýza terapie boceprevirem a telaprevirem u chronické hepatitidy typu C

Metaanalýza terapie boceprevirem a telaprevirem u chronické hepatitidy typu C

Léčba akutní hepatitidy C pegylovaným interferonem a ribavirinem u pacientů infikovaných virem lidské imunodeficience

Léčba akutní hepatitidy C pegylovaným interferonem a ribavirinem u pacientů infikovaných virem lidské imunodeficience

Klinické charakteristiky pacientů s chronickou hepatitidou C, u kterých při léčbě pegylovaným interferonem s ribavirinem došlo k minimálnímu poklesu virové nálože

Klinické charakteristiky pacientů s chronickou hepatitidou C, u kterých při léčbě pegylovaným interferonem s ribavirinem došlo k minimálnímu poklesu virové nálože

Boceprevir v léčbě chronické hepatitidy C u pacientů po předchozím selhání léčby peginterferonem/ribavirinem

Boceprevir v léčbě chronické hepatitidy C u pacientů po předchozím selhání léčby peginterferonem/ribavirinem

Rozmanitost sekvencí aminokyselin v HCV E2 proteinu v PBMC a v séru

Rozmanitost sekvencí aminokyselin v HCV E2 proteinu v PBMC a v séru

Faktory predikující odpověď na terapii boceprevirem

Faktory predikující odpověď na terapii boceprevirem

Bez rozdílu hmotnosti

UŽITEČNÉ INFORMACE

 

Co je hepatitida typu C ?

fact sheet

 

Souhrnná informace přípravku Pegintron

 
PegIntron
 
 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida