Přeskočit navigaci

Léčba rekurentní hepatitidy C po transplantaci jater

Rekurence hepatitidy C (HCV) po transplantaci jater je u pacientů s tímto onemocněním velmi častá, což zhoršuje přežití transplantovaných pacientů. Účinná antivirová terapie je proto i po transplantaci nezbytná.

Léčba rekurentní hepatitidy C po transplantaci jater

Rekurence hepatitidy C (HCV) po transplantaci jater je u pacientů s tímto onemocněním velmi častá, což zhoršuje přežití transplantovaných pacientů. Účinná antivirová terapie je proto i po transplantaci nezbytná.

Chronická HCV je v USA a západní Evropě nejčastější příčinou úmrtí na jaterní onemocnění a hlavní indikací k jaterní transplantaci. Jaterní transplantace představuje pro pacienty s pokročilou HCV či hepatocelulárním karcinomem nejlepší terapeutickou alternativu. Bohužel až u 95 % pacientů s HCV se po transplantaci objevuje infekce jaterního transplantátu, což ovlivňuje funkčnost jaterního štěpu a celkové přežití transplantovaných pacientů. Jen velmi zřídka je tato rekurence neprogresivní, vzhledem k imunosupresi po transplantaci jater je u většiny pacientů průběh reinfekce závažný a rychle vede k cirhóze a ztrátě štěpu. Procento pětiletého přežití je u těchto pacientů 75 % (oproti 85 % u pacientů transplantovaných z jiných příčin) a desetileté přežití pak 68 % (oproti 78 % u ostatních pacientů). Někdy se objevuje i fibrotizující cholestatická hepatitida, která je velmi závažná a velmi rychle vede ke ztrátě štěpu, třebaže se objevuje jen velmi zřídka (< 10 %).

Pacienti po antivirové léčbě s negativní HCV RNA mají po transplantaci lepší přežití, jak potvrdilo mnoho studií. Až do roku 2011 byl standardem léčby HCV u pacientů po transplantaci jater pegylovaný interferon a ribavirin, což vedlo k setrvalé virologické odpovědi u zhruba 30 % příjemců. Přidání proteázových inhibitorů, jako například bocepreviru nebo telapreviru, by mohlo vést k dalšímu zlepšení výsledků léčby HCV rekurence u pacientů po transplantaci jater a tím i zlepšení jejich prognózy. Nicméně bezpečnost a účinnost užití těchto léků u pacientů po jaterní transplantaci je nutné ještě pečlivě prověřit v rozsáhlých klinických studiích.

Rekurence HCV se po transplantaci jater objevuje u velkého procenta pacientů, zhoršuje tak funkčnost štěpu i přežití pacientů. Kromě standardní terapie pegylovaným interferonem a ribavirinem je nutné v klinických studiích ověřit i možnost léčby proteázovými inhibitory.

(epa)

Zdroj: Jiménez-Pérez M., González-Grande R., Rando-Muñoz F. J. Management of recurrent hepatitis C virus after liver transplantation. World J Gastroenterol. 2014 Nov 28; 20 (44): 16409–16417.

Další článek

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 0

Čtěte také

Boceprevir – často úspěšný jako záchranná terapie
u hepatitidy C

Boceprevir – často úspěšný jako záchranná terapie<br> u hepatitidy C

Pegylovaný interferon v. standardní interferon u koinfekce chronické hepatitidy C a HIV

Pegylovaný interferon v. standardní interferon u koinfekce chronické hepatitidy C a HIV

PegIntron v opakované léčbě chronické hepatitidy C v České republice

  PegIntron v opakované léčbě chronické hepatitidy C v České republice

Prevalence fibromyalgie u pacientů s chronickou hepatitidou C

Prevalence fibromyalgie u pacientů s chronickou hepatitidou C

Boceprevir a telaprevir mají přínos i u pacientů s hepatitidou C s abúzem intravenózních drog

Boceprevir a telaprevir mají přínos i u pacientů s hepatitidou C s abúzem intravenózních drog

Metaanalýza terapie boceprevirem a telaprevirem u chronické hepatitidy typu C

Metaanalýza terapie boceprevirem a telaprevirem u chronické hepatitidy typu C

Bez rozdílu hmotnosti

UŽITEČNÉ INFORMACE

 

Co je hepatitida typu C ?

fact sheet

 

Souhrnná informace přípravku Pegintron

 
PegIntron
 
 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Cílená biologická léčba