Vliv dávkovacího režimu na adherenci k terapii chronické hepatitidy C
Adherence k terapii chronické hepatitidy C je ovlivněna několika různými faktory. Podle výsledků dostupných studií má na dosažení setrvalé virologické odpovědi významný vliv úprava dávkovacího režimu. V souvislosti s těmito novými poznatky tak v současnosti vznikají léčiva, která jsou aplikována pouze jednou denně.
Úvod
Nové modality kombinované terapie chronické hepatitidy C (HCV) přinášejí větší šanci na dosažení setrvalé virologické odpovědi. Na rozdíl od klinických studií je ale terapie v každodenní běžné praxi ovlivněna adherencí nemocných k terapii. Pacienti s chronickou HCV jsou oproti obecné populaci ve vyšší míře zatíženi psychiatrickými komorbiditami, kognitivním deficitem nebo abúzem návykových látek, s čímž souvisí i významný faktor v podobě sociálního postavení nemocných. Snížená compliance v podobě vynechávání dávek léků následně snižuje efektivitu terapie a šanci na dosažení setrvalé virologické odpovědi. Četné studie přitom ukazují, že klíčem k úspěchu by mohlo být prodloužení terapeutického intervalu, tedy například podáváním léku pouze jednou denně.
Výsledky studií
Studie publikovaná vědeckým týmem v čele s americkým lékařem S. D. Sainim v roce 2009 se zabývala vlivem frekvence dávkování léků na adherenci k terapii chronických nemocí. V této studii bylo zjištěno, že s narůstající frekvencí podávání léčiv současně klesá adherence k terapii. Význam dávkovacího režimu podporuje i dalších pět klinických studií, které hodnotily vliv dávkovací frekvence na adherenci u různých chronických nemocí. Průměrná adherence k dávkám léčiv, které byly podávány třikrát denně, činila 66–89 % a průměrná adherence k dávkovacímu intervalu 5–53 %. Tato hypotéza byla aplikována i na terapii HCV. Při terapii boceprevirem podávaným třikrát denně v intervalu 7–9 hodin dochází k výraznému poklesu dosažení setrvalé virologické odpovědi při adherenci k dávkovacímu intervalu < 60 %.
Obdobných výsledků bylo dosaženo i v případě studie publikované v roce 2013 mezinárodním týmem vědců v čele s americkým lékařem S. C. Gordonem. Tato studie se zabývala tím, jak adherence k terapii peginterferonem alfa-2b a ribavirinem ovlivňuje podíl dosažené setrvalé virologické odpovědi. U většiny pacientů (63–71 %) byla pozorována adherence > 80 %, což vedlo k dosažení podílu setrvalé virologické odpovědi 86–90 %. Naproti tomu pacienti vykazující adherenci < 80 % měli současně i nižší podíl setrvalé virologické odpovědi, který činil 8–32 % (p < 0,0001).
Závěr
Adherence k terapii chronické HCV významně ovlivňuje šanci na dosažení setrvalé virologické odpovědi. Jedním z možných řešení je úprava dávkovacího režimu v podobě prodloužení dávkovacího intervalu.
(holi)
Zdroj: Weiss J. J. et al. The critical role of medication adherence in the success of boceprevir and telaprevir in clinical practice. J Hepatol 2012 Feb; 56 (2): 503–4; doi: 10.1016/j.jhep.2011.05.014.
Gordon S. C., Yoshida E. M., Lawitz E. J. et al. Adherence to assigned dosing regimen and sustained virological response among chronic hepatitis C genotype 1 patients treated with boceprevir plus peginterferon alfa-2b/ribavirin. Aliment Pharmacol Ther 2013 Jul; 38 (1): 16–27; doi: 10.1111/apt.12342.
