Přeskočit navigaci

NK buňky by mohly vysvětlovat HCV rekurenci po transplantaci jater

Studie publikovaná v dubnovém čísle Liver Transplantation ukazuje určité aspekty imunitního systému, které mohou hrát roli v relapsu a progresi HCV po jaterní transplantaci.

NK buňky by mohly vysvětlovat HCV rekurenci po transplantaci jater

Nová studie, publikovaná v dubnovém čísle odborného časopisu Liver Transplantation, ukazuje určité aspekty imunitního systému, které mohou hrát roli v relapsu a progresi hepatitidy C po jaterní transplantaci. Virová hepatitida C je v USA pro tuto transplantaci hlavní indikací. Bohužel relapsy jsou u infekce HCV velice časté a ve 30 % případů se rozvine cirhóza během pěti let i v transplantovaných játrech.

Vědci ještě přesně nevědí, proč pro některé pacienty je transplantace jater méně perspektivní než pro jiné, ale hledají na tuto otázku možné odpovědi. Domnívají se, že důvodem by mohla být reakce imunitního systému, do níž jsou zapojeny NK buňky a jejich receptory podobné receptorům pro imunoglobuliny – KIR (killer cell imunoglobulin-like receptors ), které rozeznávají HLA 1. třídy.

Retrospektivní studie 151 párů jater – od dárců a příjemců

Odborníci zkoumali pomocí jaterních biopsií roli KIR genotypů a jejich HLA ligandů v souvislosti jak s rekurencí, tak s progresí infekce HCV v 1., 3., 5., 7. a 10. roce po transplantaci jater (v letech 1991–2001). Sledovali, v jaké době se hepatitida vrátila, a dále hodnotili stupeň fibrózy a progresi do cirhózy.

Přišli na to, že pravděpodobnost relapsu hepatitidy byla větší, když KIR a HLA-C nebyly u dárce a příjemce ve vzájemné shodě. Také přítomnost genotypu KIR2DL3 u příjemce korelovala s progresí do jaterní cirhózy. Podle autorů předběžné údaje naznačují, že by bylo lepší určit KIR2DL3 pozitivní příjemce s cílem redukovat riziko rozvíjející se fibrózy po jaterní transplantaci.

Výsledky studie – genotyp KIR2DL3 je rizikový

Souhrnně se dá říci, že výsledky prezentované v této studii poukazují na rozdílnost HLA-C alotypů mezi příjemcem a dárcem, která by mohla znamenat právě vyšší riziko relapsu hepatitidy C. To jen dokládá domněnku, že by genotyp KIR2DL3 mohl mít podstatnou úlohu ve vývoji této choroby.

Co výsledky znamenají ve výběru vhodných kandidátů pro transplantaci jater?

Studie dala podnět k tomu, aby se u HCV pozitivních kandidátů na transplantaci jater vzhledem k limitujícímu počtu dostupných orgánů s výše zmíněnými faktory počítalo. Genotyp KIR2DL3 u pacientů s hepatitidou C předznamenává agresivnější průběh HCV relapsu a poškození transplantovaných jater zprostředkované NK buňkami.

(pum)

Zdroj: Liver Transpl 2009(Apr);15(4):357–359.

Další článek

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 0

Čtěte také

Lékové interakce při terapii boceprevirem a telaprevirem

Lékové interakce při terapii boceprevirem a telaprevirem

Prevence recidivy hepatitidy C po transplantaci jater

Prevence recidivy hepatitidy C po transplantaci jater

Antioxidanty v léčbě hepatitidy C

Antioxidanty v léčbě hepatitidy C

Role pohlaví na výsledky léčby u virové hepatitidy C

Role pohlaví na výsledky léčby u virové hepatitidy C

Anémie vznikající v důsledku antiHCV terapie je spojena s vyšší mírou dosažení setrvalé virologické odpovědi

Anémie vznikající v důsledku antiHCV terapie je spojena s vyšší mírou dosažení setrvalé virologické odpovědi

Pacienti se setrvalou virologickou odpovědí mají nižší výskyt hepatocelulárního karcinomu a cirhózy

Pacienti se setrvalou virologickou odpovědí mají nižší výskyt hepatocelulárního karcinomu a cirhózy

Bez rozdílu hmotnosti

UŽITEČNÉ INFORMACE

 

Co je hepatitida typu C ?

fact sheet

 

Souhrnná informace přípravku Pegintron

 
PegIntron
 
 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Fenylketonurie a PKU dieta